DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
Štěňata
Pět dní jsme ponocovali,hekání a těžké dýchání mě probudilo a byla jsem vzhůru s Charlot,nechtěla být sama v tichém domě. 
11.11 po 2hodinovém hekání a neustálého chození čůrat a pít ukázal první stah,bolestí se zkroutila ,zamířila hned na dvorek. Proběhlo mi hlavou ,,to zas budeme rodit na dvoře?,,
Při každých kontrakcích sotva šla ,ale musela jsem ji pustit na dvorek,pomalu funící skroucená ho obešla,v každém koutku se zastavila a čekala zda vypadne štěně.
Už jsem tu zimu nevydržela před 7h jsem ji odmítla pustit ven funěla u dveří a když pochopila že semnou nehne,zalezla na místo určené k porodu a po několika otočkách 7,01h vypadla pořádná žíhaná holčička(Binů)
Nezaváhala hned začla s olizováním očištěním místa na podlaze a zalehla,mléko z ní teklo už týden,tak že měla Binů hned plnou pusu až ji z koutků ukapávalo a trochu se zahlcovala.
Dvě hodiny klid ani zrychledý dech jen olizování a kojení ,šmudlání se s dcerou.
Nic se nedělo.
Začala jsem krájet maso abych uvařila špagety. Vůně masa přilákala Charlot,začala loudit kousky masa,dala jsme ji pár odřezků,přišli na ni kontrakce s takovou intenzitou a plnou hubou masa zatlačila 10,14h u linky na podlahu pleskl sebou žíhaný chlapeček (Bruno) rychle ho začala lizovat a jak jsem ho vzala do rukou že ho odnesu do pelechu sebrala poslední kousek masa a šla zalehnout na kojení a olizování.
Pečlivě čistila dětičky,které se měli k světu a s chutí se dali do mléka,které teklo všude možně, až vůně pomotala směr přicucnutí a musela jsem jim pomáhat najít cucíky.
Pod dohledem Simonky se narodila v pelíšku při ležení (což do té doby zcela neznámá rodící poloha) se ve 13,23 narodila žíhaná holčička (Bella). Má roztomilý bílý proužek přes nos a je neuvěřitelně čiperná,dokáže podlézt pod přední nohou tak rychle že nevím kde se ta malá podvrtávačice ukáže,je jediná ze štěňat co se umí prodrat pod obrovským tělem až na cecky co jsou hluboko pod Charlot. Pak byla dlouhá pauza až po návštěvě veterináře v 19h a píchnutí oxitocinu se narodil mrtvej klučík byl obrovskej a po zadečku musela jsem ho pomoci vytáhnout.
Měli jsme pocit že už to bude jen problémové a taky bylo. Charlot měla stahy už rychlejší. Při Pepovo dozoru se ve 20:10 narodil žíhanej obří klučík (Bárt) mezi oschlými štěňátky byl už o třetinu větší a macatou hlavičkou měl se k světu a hned bravurně odstrčil další sourozence ,jako by se dostavil na svět král mastifů :)
ve 21,50h, 23,30h se narodila mrtvá štěnátka ikdyž je charlot opravdu olizovala hodinu ze Pepovo asistence masáže a snažením se rozdýchávat nebylo dáno aby přežili      .
V 1,00h se narodila plavá holčička zas bez námek života,pepa si dal celou hlavičku do pusy a snažil se jí rozdýchat,povedlo se holčička hodně špatně dýchala asi hodinu po té začala i jemně pískat a za dvě hodiny se snažila přicucnout ,pila ,ale její reakce byli pomalé ,sourozenci ji neustále odstrkovali nemohla se v klidu na pít ani zahřát,nedařilo se mi ji udržet teplotu byla neustále chladná oproti čipernějším sourozencům,snažila se ale nestačila u cestu dotáhnout do konce odpoledne přestala pít ,jen se choulila do tepla i v puse byla studená v noci už měla jen pulzní dýchání a apatická nechala jsem ji na teplém těle Charlotky v klidu dotlouct srdíčko a v 6h ráno odešla kam chtěla vlastně hned jak přišla na svět.
Jsou to zvláštní pocity,když se narodí štěně bez známek života,jak chcem bojovat o jeho záchranu,když umře pocit je smutnej a zároveň rád že je fena v pořádku,jen za každu kontrakci,bolest snahu a energii není odplatou život. Marné olizování a masáže štěnat co cestu na svět nezvládli)
Miluju Charlot je to nejbáječnější chlupatej přítel a jsem na ni hrdá jak má oči plné lásky ke mě ikdyž pod jejím břichem jsou štěnda které kojí a olizuje.
Za všechny štěnátka co nezvládnou přijít na svět ,milujte ty svoje chlupáčky co máte doma at mají kilo nebo 100 jsou to dušinky v našich srdíčkách :)
 
 

 

První porod:

  Ve 21:00h začali Charlotce silné kontrakce. Hrbila se ve stazích a stále chtěla na dvůr. Výchova ji velela, že vyprazdňovaní doma je špatné!

  Jako prvnička neměla tušení co se děje, ale každý temný kout ji dával pocit bezpečí. Kontrakce se opakovali po 20 minutách, kdy jsme stále chodili tlačit na dvůr.

 

  Po 24:00 se začali minuty skracovat a v 1:00 se nám na dvoře ve stoje narodila první žíhanná holčička (domácím jménem Anička) pod dohledem tří lidí. Charlotka o štěně nejevila zájem, tak jsem štěněti vzala hlavičku dolů, jemně promasírovala hrudníček a to začala pískat. To Charlotka reagovala a začala ji pečlivě olizovat. Uložila jsem obě na připravenou deku v kuchyni.

                                                                 

  Po 3:00h se dostavily opět kontrakce. Aničku jsem odložila do teplých rukou muže, který ji zahříval a dýchal teplý vzduch na její hebké tělíčko. Na dvoře jsem byla se Charlotkou (a kamarádem, co dělal noční grilování), která se hrbila ve stazích a snažila se tlačit. Jenže Anička doma začala naříkat a tak Charlotka utíkala domu ochránit miminko a porod se oddálil o 10 min.

                                                                  

  Po 4:00 h.  při kontrakcích šla zas na dvůr, již daleko nedošla. Po 5 m od dvěří přišla na svět červená fenka (domácím jménem Adalka.) Ted' už Charlotka nezaváhala a hned se věnovala mateřskou jemností svému dět'átku.

  Běžela domu k Aničce a spokojeně nastavila bříško, kde se přicucli obě holky pod neustálím lízáním od maminky. Další tři hodiny jsem čekala, ale únava po 23h mě donutila usnout. Tak se stal věrným dozorcem Pepa.

  V 7:15 donesl ze dvora třetí plavou holčičku (domácím jménem Pepina.) Usnula jsem a na zemi vedle Charlotky a  tří holčiček ležel Pepa.

  V 11:00h jsem vstala, ale nic se nedělo. Po domluvě s veterinářem jsem dala Charlotce 9 kubíků oxitocinu, jelikož nevyšlo žádné lůžko od tří štěňat.

  Ve 13:15h začali opět stahy. Do nachystané bedny jsme dali štěňata a opět šli porodit na dvůr. První žíhanný chlapeček v obalech a placntou dostal domácí jméno Áres.

  V 19:00h jsem vzala Charlot k veterináři. Dostala do žíly glukozu, kalcium a vytamíny. Na ultrazvuku bylo vidět ještě jedno štěně, proto dostla i oxitocin, ale nic se nedělo. Pak z ní vypadl žíhanný chlapeček, ale již měl bílý jazyk, při masáži hrudníčku mu z nosu teklo hodně vody. Nedalo se již pomoci. Opět žádné lůžko.

 Ve 24:00 dostala 5 kůbíků oxitocinu  a za hodinu vyšla všechna lůžka. Úleva a radost že Charlotka vše zvládla na výbornou. Dětičky se hlásili o jídlo. Již se i vyprazdňovali. Konečně jsme v noci odpočívali, já i Charlotka s jedním okem otevřeným, kdyby se nějaké štěně rozhodlo odplazit na jinou stranu než je mlíčko. Strach z 90 kg feny, která muže jedním pohybem usmrtit své děti.

  Po čtyř hodinách jdou štěňata do bedny, která je vybavená petkami s teplou vodou pod dekou. Byl to porodní maraton plný strachu a štěstí zároveň.

  Psi neumějí mluvit. Pokud láska pána a psa není na správném místečku v srdci, dokážete porozumět jeden druhému. Charlotka má u sebe dvě hračky, a když je čas mít dětičky u sebe, ikdyž spokojeně spinkají, veme jednu hračku a přinese mi jí. Pak se otočí a jde ke své dece (musím dodat, že má jednu v kuchyni a jednu venku pod přístřeškem.) Vyndám ji štěňátka k bříšku a spokojeně je olizuje. Mlíčko už vytéká ze struku, aby dětičky snadno mohli najít po vůni své zdroje života.

 

 

Tvorba webových stránek na WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek